Které rostliny mají rády rašelinu?

Nicole avatar

·

Kyselomilné rostliny bez rašelinové substrátu pěstovat nelze Čistě rašelinový substrát rychle prosychá a rostliny by mohly uhynout. V substrátu s rašelinou, tedy v kyselém prostředí, pěstujeme například borůvky, brusinky, azalky nebo rododendrony.Kvůli kyselosti se přidává především k vřesům, vřesovcům, pěnišníkům, azalkám, borůvkám a některým orchidejím. Někteří zahrádkáři používají rašelinu k mulčování. Rašelina půdu ale zbytečně okyseluje a na povrchu záhonů lehce vysychá, což popírá její hlavní přednost – udržovat vláhu.

Které rostliny potřebuji rašelinu?

Substráty s výrazným podílem rašeliny jsou vhodné pro pěstování kyselomilných rostlin, jako jsou azalky a rododendrony, borůvky, vřesy a vřesovce a další. Vhodná směs pro pěstování těchto rostlin je např. rašelina, písek a zahradní zemina v poměru 3:2:1.

Na co rašelina?

Přírodní rašelina je vhodná na všeobecné zlepšení zahradních půd, k jejich prokypření, vylehčení, provzdušnění a úpravě pH. Rašelina je čistý přírodní produkt bez přísad. Použití: Rašelina se používá pro pěstování kyselomilných rostlin a pro zlepšování půd.

Čím lze nahradit rašelinu?

Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.

Co roste na rašeliništi?

Rostliny rašelinišť Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd.

Proč nepoužívat rašelinu?

Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.

Které rostliny mají rády kyselou půdu?

K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.

Kde se v ČR těží rašelina?

Do tétodoby se rašelina v jihočeském kraji těžila a sloužila jako topivo v domácnostech. Těžba této suroviny představovala velmi těžkou práci, protože se vyrýpávala rýči nebo upravenými želízky do hloubky až tří metrů.

Kde se v ČR tezi rašelina?

V samotné České republice může těžit rašelinu pouze společnost Rašelina a. s. (dříve Rašelina Soběslav) a některá lázeňská zařízení. V současnosti jsou průmyslově těžená rašeliniště Branná, Hranice, Světlík, Člunek, Hora sv. Šebestiána a Krásno-Čistá (pouze pro lázeňské účely).

Jaký je význam rašeliníku?

Rašeliniště jsou výjimečné a důležité biotopy – útočiště pro řadu chráněných a ohrožených druhů. Některé jsou vázané přímo na ně, protože jde o unikátní prostředí (vysoká vlhkost, chladnější prostředí, kyselá voda a půda). Na rašeliništích rostou např. masožravé rostliny rosnatky, tučnice a bublinatky.

Jak si doma vyrobit rašelinu?

Rašelinu je možné nahradit rovněž hrabankou, která vzniká rozkladem jehličí, má mírně kyselou reakci a opět si ji můžete snadno vyrobit i v domácích podmínkách. Skvělá je již zmíněná dřevěná štěpka z listnatých stromů a pro kyselomilné rostliny klidně i z jehličnanů a jejich borky.

Jak si udělat rašelinu?

Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.

Jak vzniká rašelina?

Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se. Rostliny se tak samy podílejí na vytváření podkladu, na kterém pak dále rostou a aktivně tak ovlivňují prostředí, ve kterém žijí.

Jak dlouho vznika rašelina?

Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně. Rašelina na světových rašeliništích byla vytvořena za 360 let a obsahuje 550 gigatun (Gt) uhlíku.

Jak poznat rašeliník?

Rašeliníky na rozdíl od jiných mechů nemají rhizoidy. Lodyžka je obvykle vzpřímená. Z lodyžky vyrůstají lodyžní lístky a ve svazečcích větvičky s větevními lístky. V horní části lodyžky jsou větve nahloučeny v hlavičku (capitulum).

Jak hluboké je rašeliniště?

V bažinách může být až 12 metrů hluboká vrstva hutné, promáčené rašeliny, ale obvyklá maximální hloubka je kolem 7 metrů.

Jaký je rozdíl mezi rašelinou a substrátem?

Rašelina zajišťuje nasákavost a snižuje pH. Univerzální substrát má všechny složky namíchané v takovém poměru, který vyhovuje většině pěstovaných rostlin. Hodí se pro: balkonovky s běžnými nároky, například pelargonie, fuchsie, bidends, petunie.

Jak Namichat substrát pro monsteru?

Pro monsteru namíchejte substrát z drnovky, rašeliny, humusu a písku (v poměru 1:1:1:1). Případně můžete také použít komerční substrát pro palmy.

Jak namíchat substrát pro muškáty?

Osvědčený recept spočívá ve směsi kompostu, rašeliny a písku v poměru 1 : 2 : 1. Nezapomeneme také přimíchat hnojivo s pozvolnou rozpustností, které zajistí základní potřebu živin až do podzimu.

Co použít místo perlitu?

Vermikulit je podobný perlitu, ale zadržuje více vlhkosti. Vermikulit je vhodnější přísada do zeminy pro pěstování rostlin bez zeminy, klíčících semen nebo kořenových řízků. Vyhněte se použití vermikulitu v půdě pro sukulenty či kaktusy. Hrubý písek pomáhá zlepšit drenáž v receptech na domácí výrobu sázecích směsí.

Co hnojit rašelinou?

Kravský hnůj je čistě přírodní organické hnojivo. Obsahuje organické látky a další živiny a stopové prvky. Kravský hnůj se obzvláště hodí ke hnojení zeleniny např. celeru, kapusty, zelí, květáku, plodové zeleniny (rajčat, paprik, okurek…), ale i okrasných zahradních rostlin (např.

Jakou půdu miluji rostliny?

Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu. Čím je číslo pH nižší, tím extrémně kyselejší půda je. Právě kyselá půda je ale velmi vhodná pro velké množství dekorativních rostlin, jako jsou borůvky, brusinky, japonské javory, bobkovišeň, dřín květnatý, azalky či rhododendrony.

Co zasadit pod borůvky?

Kyselé půdy najdeme obvykle pod jehličnatými stromy. Tam se také daří vřesům, hortenziím, rododendronům i azalkám. Do kyselé půdy můžeme ale bez obav umístit i zajímavější rostliny.

Jak zvýšit kyselost půdy?

Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.

Jak je stará rašelina?

Rašeliniště jsou stará zhruba deset tisíc let, nejstarší doklady o těžbě rašeliny pak sahají dva tisíce let do minulosti. Rašelina je částečně rozložená organická hmota, zbytky rostlin (zejména rašeliníku) a stromů nastřádaných za tisíce let a konzervovaných díky velké vlhkosti, nízkému pH a nízkým teplotám.

Jaké má rašeliník praktické využití?

Hodí se na vnější použití, poslouží k léčbě kožních onemocnění, tedy některých druhů ekzémů, lupénky, při léčbě akné nebo dokonce omrzlin. Může také poskytnout první pomoc při bolestivém bodnutí hmyzem. Dokonce jsem našel i informaci, že rašeliník je možné používat jako prevenci proti obtížnému hmyzu.